VEČER AUTENTICKÉHO FOLKLÓRU

 Toto je příprava na velkú akci v Bratislavě. Fotky ze zkúšek by mohly mlúvit za všecko. 

Vymýšláme, domlúváme, kdo s kým, kdy a jak a co. A proč? Protože už sa nám to blíží a v pátek odpoledňa vyrážáme do Bratislavy, abysme sa tam przentovaly ve Večeru autentického folklóru. 





Společnýma silama dáváme dokopy program. Ženušky (keré možú), Robečky ze Séčky (keré možú), pět párú z Doliny, Cimbálová muzika (namíchaná), mužský sobr nemože, je odjetý v Plzni, tož bereme vycpaného hadrového Jozéfka :-) Naštěstí nás jede podpořit aj naša paní starostka Anička. Bereme ju do party a zapojujeme do programu. Říkala, že vezne gořalku na cestu, bude jí třeba.

Při čtvrteční generálce už pracuje nervozita. Doliňákom vypomáhá přespolní tanečník, kerý zaskakuje za maroda Ondru. Ženušky zjišťujú, že sa jim pletú slova v koledách. Jak toto enom dopadne?

 
 
A je tu pátek. Je nás plný celý autobus a vyrážáme okolo půl čtvrtej hodiny odpoledňa. Cestú dolaďujeme eště nejaké detaily - slova v písničkách, tóniny a podobné důležité věci. 

V Bratislavě sme za dobrú púldruhú hodinu. O šesti večer už sa pomály oblékáme do krojú a o sedmi začíná náš dojhodinový maratón. 

 Začíná program. Ženušky sme oprášily pásmo Sudiček a druhé s Jozéfkem, přezpívaly sme adventní písničky, zazpívaly svícu a aj začepily nevěstu. Přidaly sme novinku - Nosení Panenky Marie na nocleh a stihly sme předvést hodový průvod a vánoční koledu.Dvě hodiny uběhly jak voda v Hadačáku.

Potom byla večeřa při kerej šikovní krojovaní roznášali taléřky s jídlem (vepřo, knedlo, zelo). Během teho eště moseli Doliňáci prodat lístky na tombolu a zatancovat při besedě u cimbálu, kerú obstarala ratiškovská cimbálová muzika. 

Únava je znát a nejlepší je lehnút si do měkkého.

Po půlnoci už sa hrneme s kuframa a rekvizitama zpátky k našemu autobusu a vyrážáme k domovu. Cestú sa mně v polospánku míhajú myšlenky, že nakonec sa nám to vystúpení přeca enom povédlo, Daly sme do teho všecku energiu a snahu, co sme v sobě našly. Při zpívání sme sa aj dobře slyšely díky akustice a šikovnému zvukařovi. Všeckým proto patří velký dík. Kdo tam byl, ten ví proč a za co.

OSLAVA - JANA a JOŽKA

Hned první deň po státním svátku, v pátek 18. listopadu, sme sa vypravily na oslavu padesátin. A hned dvojích. Jana a Jožka měli společnú velkú oslavu ve Spolkovém domě. 
Nekolik týdňú před tým sme vymýšlaly a lámaly si hlavy, co vyvrbíme, jak jich překvapíme. Ale Jana furt né a né odejít ze zkúšek dom, že prý mosí zamykat kulturák, že tam proto mosí byt až do konca, .......
A protože už nás tlačil čas, rozhodly sme s děvčatama ze "sboru pro občasnké záležitosti" zatancovat "Kočky" s malým kvízem otázek pro oslavencú.

 Jak sa to povédlo, možete vidět tady:
https://youtu.be/orGKYhd2GoU 

FOLKLORNÍ PODVEČER V PRAZE

 

V sobotu 22. října sme sa prezentovaly na Podvečeru s folklorními soubory z Ratíškovic v Praze. 

Sraz byl v osm hodin ráno u rohateckej zastávky, potom sa jelo na hlavní a nakonec k nám pro cimbál, Jozéfka a aj pro mňa.

Jelo sa v takových menších sestavách - sedm statečných by sa to dalo nazvat.  Ženušek opravdu 7, chlapů z mužského sboru bylo asi 8 a cimbálka nakombinovaná  - Náklo a Cangla. K temu jeden taneční pár, kerý sa naštěstí eště ráno díky mobilním telekomunikacím domluvil a dal sa dokopy. Potom jela eště kostymérka a fotografka, fanklub - Hanka, Stela a Daliborek, base vína a laty na okoštování pro divákú,  řízky s chlebem a oharkem na zakúsnutí po náročnej akci pro nás.

Do Prahy sme dorazili všecí bez nejmenších problémů a neco málo po 13 hodině sme byly na místě v Národopisném muzeum Národního muzea Letohrádek Kinských. Útulná budova s malú kavárničkú nás přivítala podzimním počasím. Protože sme měly eště čas, vydaly sme sa do přilehlého parku k malému vodopádu. Po cestě nás chytla malá déšťová přeháňka. Proto sme zašly na kafe a zákusek do tej zpomínanej kavárničky.

O štyrech hodinách začalo naše společné dvojhodinové zpívání, tancování a vyhrávání. Střídali sme sa všecí dokola v malých vstupech. Stelinka si dala sólečko s cimbálovú muzikú. A dostala za to aj kytičku.
Zpívalo sa nám dobře. Doprodovila nás cimbálová muzika, tož sme si mohly mezi slokama pozpomínat na slova a další sled písniček.

Potom sa eště chvílu vyhrávalo v kavárně. Kolem osmej hodiny večer sme sa unavení naskládali do autobusu a vyrazili smětem k domovu.
 
Odkaz na fotky od sabiny Haramiové:
 https://www.facebook.com/photosabina%20/photos/a.1777664145822835.1073741912.1424752951113958/1777665062489410/?type=3&theater

DANKA A RÍŠA SLAVÍ

 Tak už aj já sem oslavila kulaté narozeniny. V sobotu 15. října sme pozvali s manželem všeckých srdci blízkých, keří sa vešli na Orlovňu. Pravda, kdyby byla Orlovňa větší, asi by nás tam bylo eště víc.......
K tanci nám vyhrávala cimbálová muzika Libora Supa a sem tam sa ozvaly aj moderní tóny z reproduktóru.

Ženušky nachystali nám obom překvapení. Přiznám sa, než vešly na plac, trochu mńa lechtalo nervózitú u pupku, co si na nás vymyslely. Ale "Sestry v akci" nezklamaly a předčily moje a hlaně aj Ríšovy očekávání. Za toto jim eště jednú velice děkujeme.
Mužský sbor sa také nedal zahanbit. Chlapé zpívali, vinšovali, tancovali a vydržali až do samého rána.
Děkuju eště jednú moc a moc všeckým!
A už sa těším zitra na zkúšku, protože sem měla pár týdňú nakázané rači tam nechodit, aby sa mohly Ženušky nachystat.