Sraz byl v osm hodin ráno u rohateckej zastávky, potom sa jelo na hlavní a nakonec k nám pro cimbál, Jozéfka a aj pro mňa.
Jelo sa v takových menších sestavách - sedm statečných by sa to dalo nazvat. Ženušek opravdu 7, chlapů z mužského sboru bylo asi 8 a cimbálka nakombinovaná - Náklo a Cangla. K temu jeden taneční pár, kerý sa naštěstí eště ráno díky mobilním telekomunikacím domluvil a dal sa dokopy. Potom jela eště kostymérka a fotografka, fanklub - Hanka, Stela a Daliborek, base vína a laty na okoštování pro divákú, řízky s chlebem a oharkem na zakúsnutí po náročnej akci pro nás.
Do Prahy sme dorazili všecí bez nejmenších problémů a neco málo po 13 hodině sme byly na místě v Národopisném muzeum Národního muzea Letohrádek Kinských. Útulná budova s malú kavárničkú nás přivítala podzimním počasím. Protože sme měly eště čas, vydaly sme sa do přilehlého parku k malému vodopádu. Po cestě nás chytla malá déšťová přeháňka. Proto sme zašly na kafe a zákusek do tej zpomínanej kavárničky.
O štyrech hodinách začalo naše společné dvojhodinové zpívání, tancování a vyhrávání. Střídali sme sa všecí dokola v malých vstupech. Stelinka si dala sólečko s cimbálovú muzikú. A dostala za to aj kytičku. 
Zpívalo sa nám dobře. Doprodovila nás cimbálová muzika, tož sme si mohly mezi slokama pozpomínat na slova a další sled písniček. Potom sa eště chvílu vyhrávalo v kavárně. Kolem osmej hodiny večer sme sa unavení naskládali do autobusu a vyrazili smětem k domovu.
Odkaz na fotky od sabiny Haramiové:
https://www.facebook.com/photosabina%20/photos/a.1777664145822835.1073741912.1424752951113958/1777665062489410/?type=3&theater
