Je pátek 21. srpna 2020. Další svaďba, na kerej budeme čepit nevěstu. Tento měsíc je svaďbama přímo nabitý. Mosely sme aj čepení odříkat, protože sme sa rozjely vydechnút si a odpočinút na dovolené. A bohužel, nekeré z nás zaskočily aj nepříjemné situace - zvrtlá noha, bolavé kolena, ......
Ale v pátek před půl osmú hodinú sa nás sedm Ženušek přeca enom zešlo. Pravda, trochu sme mosely obměnit sestavu v druhém hlasu, ale protože nám znovu pomohly dvě děvčata z Doliny, dopadlo to dobře. (Díky, Lenko a Dášo!) Paní Rybová nám eště uvázala šátky a už možeme vyrazit.
Nasedáme do hasičského mikrobusu (je takové horko, že nám pot teče všeckýma cestičkamam po těle a ani dvě otevříté okénka v busu nepomáhajú) a vyjížďáme směr vinné sklepy Kostelec.
Lenka a Dáša už sú na svaďbě, takže sa mosijú přesléct. Kufry s krojama jim vezeme, pomáháme se strójením a do teho eště oblékáme Žida - paní Kratochvílovú a falešnú nevěstu - Jendu K.
Na začátek zpíváme mariánskú písničku "Kde v údolí", potom svícovú "Dolina, dolina". Čepení začínáme "Sedajte, drúžky, za stoly". Potom Jana a Laďka zdělávajú nevěstě věneček a nasazujú čepec. Zpíváme ratiškovské písničky "Fúká větr po dolině" a "S Pánem Bohem, kamarádky". Takové ty bečací písničky, kdy je nevěsta skovaná za plachtú, aby nikdo nerušil intimní záležitosti, keré sa týkajú enom ženských věcí. Písnička "Kopa sena" sa nese už na veselú notu, plachta, kerá nevěstu zakrývala, sa poskládá, ženich nese víno, polúbne nevěstu a v tem tam dojde kupec - Žid. Chce kúpit jalovičku......a ženich nechce prodat......a dál už to všecí známe, jak to dopadne :-) Flaešná nevěsta, Jenda, skočí židovi na záda místo mladej jalovičky a ženich s nevěstú tancujú sólo. Hraje cimbálová muzika, zpíváme "Vdávala maměnka" a potom už tancujeme všecí.
Před odjezdem eště chvilku zostáváme, povykládáme si se známýma, zkontrolujeme, jak to v tem kosteleckém areálu a ve sklepě u Krýsú vypadá a chystáme sa dom. Nevěsta nás zve na občerstvení, ale v takém horku sa nám na jídlo ani nechce myslet. Dáme si pohárek vody a vína, dostaneme koláčky a jedem dom.
Přidávám aj nejaké fotky:
písničky "Kde v údolí" sme věšly ke Kotáskom na dvúr. Překvapení, keré pro oslavenkyňu vymyslely Bohdanka a Dita, bylo sice předem vyzrazené, ale aj tak sme udělaly babičce Kotáskové radost. Ze slzama v očách a v ruce s kapesníčkem sa přidala zpěvem k nám. Eště si s nama zazpívala aj "Zahučaly hory, zahučaly lesy, kam ste sa poděly moje mladé časy...", písničku, kerú si vybrala na přání.
