V sobotu 27. 7. sme sa vydaly do Vlčnova na hodové zpvání. Letošní letní počasí je tropické a zrovna v sobotu bylo víc jak 30°C. A my sme chtěly jet na ty hody nastrójené, tak sme zvolily takovú lehčí variantu krojú a rukávce vyměnily za košelky. Ale vysoké boty a punčochy sme si také oblékly. Samozřejmě sme si daly uvázat šátky na hlavy, jak sa patří. Vedro, nevedro!
Kolem třetí hodiny už sa s nama rozjel autobus směrem k Vlčnovu. Chlapé z ratiškovského mužského sboru jeli také s nama. Nebo my s něma?
Asi za necelú hodinku sme všecí dorazili k Búdám ve Vlčnově. Venkovní teplota byla úmorná, bohužel teplota v autobusu také, protože nejak nefungovala klimatizace. Venku aspoň pofukoval větřík, takže sme sa rychle aklimatizovaly a začaly sa oblékat do krojú.
Přivítalo nás krásné prostředí mezi vlčnovskýma Búdama. Stromky v sadě byly oblepené trnečkama a dávaly stín divákom usaděných v mírném svahu na lavkách. S dalšíma sborama sme sa ve dvoch vstupech prostřídaly na pomyslném pódiu a potom už sme sa bavili společně za zvuku tónů cimbálovej muziky Litera.
Místní vlčnovjané a vlčnovjanky sa o všeckých pěkně starali. Dostaly sme štamprlu na uvítanú, k večeři dva parádní čerstvé řízky s chlebem a oharkem, oškvarky, víno, vodu, pivo, žlutú sodovku......a samozřjemě vlčnovské vdolečky. Navázaly sme kontakty s chlapama z Hornej Súče a ze Šumic.
Dom sme sa rozjely až mezi posledníma, neco kolem 22 hodiny.
Byl to moc pěkný podvečer, aj když na protějším kopci sme viděly, jak hasiči hasili doutnající stoh, zapomněla sem na 4 písničky, co sme měly eště v programu zazpívat, jely sme v oslabenej sestavě, zapotily sme sa už cestú v autobusu, .....no, myslím, že máme na co vzpomínat.
