ŽENUŠKY: XIX. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ

Je sobota 15. srpna 2015. Rtuť v teploměru sa třepotá horkem na slunku a ukazuje 37 stupňů. Horko a sucho nás trápijú už druhý měsíc.
No, ale Slovácký rok sa nedá odkládat, už tak je enom každým čtvrtý rokem, tož sa aj s Ženuškama chystáme do průvodu a potom navečer na zpívání na náměstí.
Přistaveným autobusem jedeme o jednej hodině odpoledňa rovnú do Kyjova. Děcký folkl.soubor už je tam od rána, chlapé jedú s nama a eště aj všecí, co ctijú tradice a aj přes to horko idú podpořit ratiškovjákú do průvodu.
Během dňa chodijú zprávy od děvčat. Jedna je nemocná, druhá má problémy, třetí po operaci, dvě na dovolenej...... tož to to pěkně začíná, říkám si. Bude nám chybět skoro celý druhý hlas.

Nakonec sme u autobusu čtyři. Tři děvčata čekajú v Kyjově s děckama a jedna eště dojela sólo autem. Dobré je to, říkám si potom, když vidim, jak sme nastrójené a veselé, aj přes ty všecky peripetie. V průvodu sa nám vyšlapovalo dobře, protože celú dobu nám v patách vyhrávala naša CM Náklo. Obdivuju jejich výdrž a patří jim velký dík za parádní atmosféru v průvodu a eště aj po něm. Během vystoupení na náměstí u radnice sme sa postřídaly s cimbálkú, a našim mužským sborem. Enom škoda, že nebylo ozvučení a zpívaly sme pod pódiem (asi kvúli lepšímu kontaktu s lidma), ale bohužel na úkor kvality zvuku.

Chlapé eště vystupovali ve večerním programu, nekeré Ženušky jich šly podpořit a podívat sa na ně. Ostatní sme sa rozešly a jely dom.
Snáď za další štyry roky sa ve zdraví sejdeme v Kyjově na Slováckém roku zas.