ŽENUŠKY

PREZENTACE REGIONŮ, MĚST A OBCÍ MORAVY - OBEC RATÍŠKOVICE

     Hned druhý deň po natáčání do telvize sme sa vydaly už podruhej do Brna. Zasej sa jelo do Palácu šlechtičen prezentovat Ratiškovice v dvojhodinovém pořadu. Jely děcka, chlapé, Ženušky, nekolik párú z Ratiškovskej Doliny a CM Náklo.
     Oproti minulému vystoupení sme vézly větší kufry s krojama a eště aj velké krabice ze svačinú (chleba, řízek, oharek) a pitím. Každá sme si napiglovala inačí kroj, aby sa v něm předvédla na krojovej přehlídce. A bylo sa opravdu na co dívat. Od pracovních krojů přes všední, polosváteční a sváteční až po parádní, obřadní a aj svatební a zimní kroje.

     Dokonca aj dětské varianty krojú byly k vidění na klukoch Tomečkových (ti sa stihli přesléct eště aj do zimních) a Amálce Mokrej, kerá šla "po bílu".

Lidka byla v rúžovej delince, etamínových rukávcách a etamínovej zamotávce s okovú drndulú. Jak sa chodí na Boží Tělo a na svatby nebo na primicije.

Jitka šla v růžovem stejnokroji (jupce kanafasce) a světlej zástěře, tak, jak dodnes chodí eště pár tetiček v nedělu do kostela.

Danka v parádním kroji - nakulmovanej štofce, dvojích rukávcách - spodních vapérových a vrchních etamínových podšitých, v etamínovém obojku a čepci s malovanýma mašlama. Tak sa dá jít na hody, na Cyrilka, na biřmování a další velké svátky.

Jana byla v delince, modrém fěrtúšku a etamnových rukávcách , zamotávce a okovej drnduli - svátečním kroji do kostela, na svátky a aj k muzice.

Laďka předvédla historickú variantu kroja svátečního, kerý má delší sukně, néni tak naškrobený a rubáč nemá čipky. Měla plátěné rukávce vyšité černým, k temu obojek, satynku, černý starodávný fěrtúšek, okovů drndulu a na hlavě malý turecký šátek zavázaný pod bradu.

     Irenka si dala květovicu - sváteční sukňu naskládanú na rubáči žehleném "na bále", etamínové rukávce a modrý fěrtúšek. Na hlavě etamínovú zamotávku a okovú drndulu.

     Radka šla v sametovém černém stejnokroji, černém fěrtúšku a černém turečáku, jak sa chodí na smuteční příležitosti, např. pohřby.

Dáša byla v sametovej plyšovej kanafasce, vyvazovaném fěrtůšku a kožúšku, obojku a velkém tureckém šátku vázaném okolo pod bradú dozadu - po zimňu. Eště sa stihla přesléct jednů, a to do krásnej zelenej jupky, etamínovej zamotávky, když čelipa svoju céru, nevěstu, do čepca.

Bohdanka šla v parádím kroji - nakulmovanej páskovej delince, modrém fěrtúšku, etamínovém obojku a v sametovej kacabajce, na hlavě měla čepec s vyšívanýma mašlama.
Je to další zimní varianta kroje v mírnéj zimě nebo na podzim, když su u nás hody.Když už je zima velká, doplňuje sa přehozením vlňáčku.

Zuzka předvédla všední kroj - plátěné rukávce, obyčejnú plátěnú kordulku, kanafasku satynku, vapérový károvaný šátek, háčkovanú drndulu a modrú zástěru. Tento kroj je u Ženušek nejčastěji oblékaný pro svoju jednoduchosť, krásu a oblíbenosť.

Další modele předvédli mladí z krúžku Ratiškvská Dolina. Ulrika, a Dáša v obřadních drúžkách
- zelené sukně rozhoděné na nakulmovaných rubáčkoch, vyvazovaný fěrtoch, rukávce vyšité s obojkem modrým a černým a hlavy upravené v drúžení. Lukáš, Tomáš a Zdeněk měli parádní kroje chlapské - vyšité nohavice s kapesníčkem, košele podšité a vyšité černým a modrým, parádní kordulky s mašlú, klobúky s kosárkama.

Eště jednu variantu ukázala Lenka - kroj sváteční - na rožky uvázaný turecký šátek, oková drndula, přesrukávce (vyšité baně černým), obojek, kulmovaná pávovica a vyvazovaný fěrtúšek.

A samozřejmě tá nevěsta Klárka v černej sukni rozhoděnej na nakulmovaných spodničkách, etamínovém fěrtůšku, etamínových podšitých rukávcoch, na hlavě věneček z myrty, pozděj byla začepená.

Tomáš z CM Náklo předváďal třaslavice a všední košelu, kordulku, vyšitů zástěru a klobúk s kosárkama - dvoma kohútíma pérama.

Chlapé ze sboru byly ve variantě - všecí stejní. Modré nevyšité nohavice s řemeněm, plátěné všední košele, kordulky a klobúky - už bez kosárkú, enom s malú voničkú z krušpánku. Moc jim to pasovalo.

Děcka šly v obyčejných plátěných kanafaskách, košelkách a zubíčkových zástěrkách s lackem.

A cimbálka Náklo předvédla kromě muziky také všední kroj - plátěné košelky a červené kanafasky, holky si vzaly modré kordulky a byly střapaté - bez pokrývky hlavy.

Čtvrtek v Brně nám utékl rychle. Večer sme sa vracali všecí unavení dvoma autobusama zasej dom.

Odkaz na fotky od J. Hanáka http://www.ratiskovice.com/fotografie/2015/vystava-ratiskovice-palac-slechticen-brno-27-8-2015-foto-j-hanak/

ČESKÁ TELEVIZE NATÁČÍ

Neco málo fotek od J. Hanáka
http://www.ratiskovice.com/fotografie/2015/nataceni-s-ceskou-televizi-na-slavine-26-8-2015-foto-j-hanak/

Už nejaký čas dědinú projížďajú auta Českej televize. Tam natočijú, jak sa dělajú ratiškovské béleše, hen zasej, jaké fotky má kdo v archivu, inde jak sa zpíva, hraje a jak je u nás krásně.
No a ve středu 26. srpna sa ty auta zastavily na Slavíně.

Chlapé z mužského sboru, cimbálová muzika Náklo a samozřejmě aj my, Ženušky, už sa tam pomáli sjížďali a chystali u sklepů na to natáčání.

Televizní štáb v celej parádě, kamery, světla, paní s klapkú, režisér, zvukaří........no bylo jich tam o trochu méň, jak nás.

Postavily sme sa před Holečkuj sklep a nekolikrát po sobě zpívaly furt jednu a tú samú písničku dokola. Poprvní sa to natáčalo na zkúšku, potom na zvuk, potom zas na obraz, eště aj detaile ...... trvalo to dobrej púl druhej hodiny.

Nekdy v únoru příští rok to prý bude v televizi, tož sa nesmíme zapomenút podívat.

A je to tady Za našima humny

XIX. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ

Je sobota 15. srpna 2015. Rtuť v teploměru sa třepotá horkem na slunku a ukazuje 37 stupňů. Horko a sucho nás trápijú už druhý měsíc.
No, ale Slovácký rok sa nedá odkládat, už tak je enom každým čtvrtý rokem, tož sa aj s Ženuškama chystáme do průvodu a potom navečer na zpívání na náměstí.
Přistaveným autobusem jedeme o jednej hodině odpoledňa rovnú do Kyjova. Děcký folkl.soubor už je tam od rána, chlapé jedú s nama a eště aj všecí, co ctijú tradice a aj přes to horko idú podpořit ratiškovjákú do průvodu.
Během dňa chodijú zprávy od děvčat. Jedna je nemocná, druhá má problémy, třetí po operaci, dvě na dovolenej...... tož to to pěkně začíná, říkám si. Bude nám chybět skoro celý druhý hlas.

Nakonec sme u autobusu čtyři. Tři děvčata čekajú v Kyjově s děckama a jedna eště dojela sólo autem. Dobré je to, říkám si potom, když vidim, jak sme nastrójené a veselé, aj přes ty všecky peripetie. V průvodu sa nám vyšlapovalo dobře, protože celú dobu nám v patách vyhrávala naša CM Náklo. Obdivuju jejich výdrž a patří jim velký dík za parádní atmosféru v průvodu a eště aj po něm. Během vystoupení na náměstí u radnice sme sa postřídaly s cimbálkú, a našim mužským sborem. Enom škoda, že nebylo ozvučení a zpívaly sme pod pódiem (asi kvúli lepšímu kontaktu s lidma), ale bohužel na úkor kvality zvuku.

Chlapé eště vystupovali ve večerním programu, nekeré Ženušky jich šly podpořit a podívat sa na ně. Ostatní sme sa rozešly a jely dom.
Snáď za další štyry roky sa ve zdraví sejdeme v Kyjově na Slováckém roku zas.